feed info

63 článků z OSEL.cz

Antibakteriální elektrická náplast

Kolik drobné zranění jsme již přelepovali náplastí! I drobná bolístka pak může komplikovat práci, chůzi, sportování, hrozí zánětem. Čínští vědci nyní představili tenkou náplast, která by měla působit antibakteriálně a podstatně urychlit hojení. Za pomoci mechanického tahu a elektrického napětí.

Proč je tygr oranžový?

Rozmanitost přírody je obdivuhodná. Mnozí tvorové hýří barvami aby upoutali opačné pohlaví, jiní zase využívají kamufláž aby splynuli s okolím. Pro predátory je výhodné neprozradit se předčasně, protože právě to může rozhodnout, zda bude jejich výpad úspěšný, nebo lovec zůstane o hladu.

Žijeme ve stroji času: Mozek nás drží 15 sekund v minulosti

Věříte v realitu? Že prostě vidíte svět, takový, jaký je? Chyba lávky. Náš mozek věnuje podstatnou část svého každodenního výkonu opravování a vylepšování toho, co ve skutečnosti vidíme. Divili byste se, jak velice odlišně vnímáme svět – oproti tomu, co bychom viděli „doopravdy“, bez filtrování reality mozkem. A pak má člověk něčemu věřit.


Neděle 30. ledna 2022


Jak to bylo s nedávným zapálením inerciální fúze?

Při inerciální fúzi probíhají v podstatě mikrotermojaderné exploze. V minulých dvou letech se na americkém zařízení NIF podařilo překročit hranice fúzního zapálení. Podívejme se, co to znamená pro cestu k termojaderným pohonům kosmických lodí.

Open Virome vytěžil z 20 petabytů sekvencí 130 tisíc nových RNA virů

Nesmírně výkonný systém na zpracování sekvencí Serratus prohledal 5,7 milionů přečtených sekvencí získaných na nejrůznějších místech planety. Trvalo mu to 11 dní a za tu dobu objevil téměř desetkrát tolik RNA virů, než jsme doposud znali. Nově objevené RNA viry představují velmi užitečnou zbraň proti virům samotným i proti pandemii.

Včasná diagnostika nádorov z jedinej vzorky krvi

O včasnej diagnostike zhubných nádorov sa toho popísalo veľa v odborných aj populárnych publikáciach. Už dávno sa vie, že vtedy, keď sa prejavujú charakteristickými príznakmi, už nemusia byť vyliečiteľné. Otázka za milión znie - ako ich teda zistiť včas?


Sobota 29. ledna 2022


Hvězdné proudy – naporcovaná galaktická sousta

Přesnější zmapování dvanácti hvězdných proudů obíhajících v halo naší Mléčné dráhy je dalším útokem na tajemství vesmírného okolí. Studium těchto pruhů hvězdných seskupení odkrývá příběh jejich vzniku i dalšího osudu, vypovídá o vývoji samotné Galaxie nebo o existenci a působení její neviditelné složky – temné hmoty.


Pátek 28. ledna 2022



Čtvrtek 27. ledna 2022


Astronomové narazili na extrémně zvláštní rádiový zdroj v Mléčné dráze

Tohle jsme ještě nikdy neviděli. Ve vzdálenosti 4 tisíce světelných let, tedy docela blízko v Galaxii, se v lednu až březnu 2018 ozval nesmírně zvláštní rádiový zdroj GLEAM-X J162759.5-523504.3. Vysílal extrémně jasné, až minutu dlouhé rádiové vlny, každých 18,18 minut. Mizel a zase se objevoval. Pak ztichl a od března 2018 nevydal ani pípnutí. Radioastronomové to...


Středa 26. ledna 2022


Do výzkumu Velkého třesku nastupují umělé inteligence

Kvark-gluonové plazma představuje divoký chaos částic, sil a energií. Podle toho, co víme, právě takhle vypadaly první mikrosekundy vesmíru po Velkého třesku. Detailní simulace něčeho takového přesahují možnosti nejvýkonnějších superpočítačů. Proto nastupují speciální fyzikální umělé inteligence, které si s chaosem kvark-gluonového plazmatu poradí.

Jak je neuron k velkému úklidu donucen

Mozek pracuje neustále (i když se to navenek ne vždy tak jeví), a jako na každém pracovišti, i zde se musí se uklízet. A také přímo úměrně pracovnímu nasazení. V našem velíně k tomu slouží autofagie, mechanismus recyklace neuronálních zbytků vzniklých zvýšenou aktivitou. Jenže kdy tento proces nastane a co ho reguluje?


Úterý 25. ledna 2022


Radian Aerospace míří na orbitu s jednostupňovým kosmoplánem

Kosmoplán Radian One s delta křídlem a třemi raketovými motory vzlétne horizontálně s pomocí raketových saní, které ušetří spoustu paliva. Poletí až na orbitu, kde stráví až pět dní. Po návratu přistane jako letoun či raketoplán, na jakékoliv ranveji o délce minimálně 3 kilometry.


Pondělí 24. ledna 2022


GMO prase dárcem srdce i ledvin

„Naším snem je, aby žádný další člověk nezemřel při čekání na ledvinu, a víme, že Jim je velmi hrdý na to, že jeho smrt mohla potenciálně přinést naději mnoha dalším lidem",…


Neděle 23. ledna 2022


Dědictví po neandertálcích je v nynější pandemii tragedie, nebo záchrana?

Od jednoho z nejuznávanějších genetiků současnosti jsme si nedávno mohli přečíst, že: "Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandertálcích má tak tragické následky v současné pandemii..." Nyní se nám ale od stejného výzkumného kolektivu dostává informace, že jsou to neandertálci, komu vděčíme za to, že jsme k nemoci covid-19 odolní. Jak to tedy je?

Zasahují Slunce planetky z temné hmoty a vyvolávají erupce?

Jestli temná hmota tvoří větší struktury, tak by mohla svištět vesmírem v podobě temných planetek. Ty by se mohly čas od času srazit s hvězdou, Slunce nevyjímaje, a vyvolat hvězdnou erupci, bohužel velmi podobnou běžné hvězdné erupci. S trochou snahy by ale mělo být možné erupce po zásahu temných planetek rozeznat díky charakteristickému spektru záření.


Sobota 22. ledna 2022



Pátek 21. ledna 2022


Prapodivný let pidibroučka

Moderní vysokorychlostní kamery a mikroskopická zařízení umožňují vidět volným okem nepostřehnutelná překvapující tajemství přírody.


Čtvrtek 20. ledna 2022


Kolik je ve vesmíru černých děr hvězdné velikosti?

Spočítat černé díry není vůbec jednoduché. Nejsou vidět. Astrofyzici mají ale obvykle i jiné možnosti. Italský tým na základě modelů i pozorovaných dat odhaduje, že v pozorovatelném vesmíru máme asi 40 trilionů černých děr hvězdného původu. Měly by obsahovat zhruba 1 procento běžné hmoty vesmíru.

Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu

Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry.

O naší nesmírné vesmírné bublině

Před osmi lety, 19. prosince 2013, vynesla raketa Sojuz na eliptickou oběžnou dráhu evropskou vesmírnou sondu Gaia. Vyzbrojena přístroji pro astrometrii, fotometrii a spektrometrii mapuje ze vzdálenosti mezi 263 000 km (periapsida) a 707 000 km (apoapsida) nad Zemí kosmický prostor, výrazně zpřesňuje polohu stovek miliónů hvězd a měří radiální rychlosti těch...